Sněhové vločky - maličká umělecká díla
Sněhové vločky jsou „maličké zázraky nekonečné krásy“, na světě s největší pravděpodobností nenajdete dvě naprosto stejné. Wilson Alwyn Bentley (1865-1931, první známý fotograf sněhových vloček)
Jak sněhová vločka vzniká?
Sněhová vločka je z fyzikálního pohledu forma pevného skupenství vody.
Molekuly vody v ledových krystalech tvoří hexagonální mřížku (obě struktury ukazují různé pohledy na stejný krystal). Každá červená kulička představuje atom kyslíku, zatímco šedé tyčinky představují atomy vodíku. Pro každý kyslík jsou tam dva vodíky, takže chemický vzorec je H2O. Hexagonální symetrie krystalů sněhu pochází z hexagonální symetrie mřížky ledových krystalů.
Jednotlivé ledové krystaly vznikají v oblacích, kde na drobné pevné částečky, tzv. krystalizační jádra, namrzá vodní pára či drobné kapičky přechlazené vody. Krystaly do sebe narážejí a tříští se, čímž vznikají nová jádra. K těm se postupně přidávají další a další molekuly vody (pro jednu sněhovou vločku je jich třeba až jedna miliarda) a vytvářejí symetrické struktury kolem původního krystalu. Až když je narůstající krystal dostatečně těžký, aby jeho hmotnost překonala sílu výstupných proudů vzduchu, začne se snášet k zemi.
Jak se tvar vytváří?
Tvar sněhové vločky určuje hlavně teplota a vlhkost, za které vzniká. Jaký bude mít konečný tvar a jak bude velká, záleží také na síle větru a atmosférickém tlaku, a to jak v oblaku, tak v podoblačné vrstvě, kterou vločka propadává.
Graf závislosti tvaru na vlhosti a teplotě
Závěrem
Počet způsobů vytvoření sněhového krystalu je obrovský a tak je nepravděpodobné, že by nějaké dva sněhové krystaly, vypadaly úplně stejně. Je tohle vůbec možné?!
Stvořitel má obrovský smysl pro detail a je neuvěřitelně kreativní. V přírodě je nespočet věcí, které nám ukazují, že Bůh je úžasný. Co se večer třeba mrknout na hvězdnou oblohu?
Pokud tě vločky zaujaly, mrkni třeba na tohle video (v angličtině):