Bral jsem pervitin, zažil jsem hrozný věci (David)

Než do mého života přišel Ježíš, kterého jsem dřív neznal, užíval jsem si jízdu na drogách. Nikdy by mě nenapadlo, že to, co se píše v Bibli funguje.

V té době jsem fetoval - stál jsem na okraji společnosti. Někdy jsem si po nocích četl evangelium z Bible, kterou jsem dostal. Uchvacovalo mě, jak Ježíš uzdravuje nemocné. Když jsem to četl, častokrát jsem brečel jako malej kluk - chtěl jsem být uzdravený.

Bylo to období sedmi let, kdy jsem vyzkoušel skoro všechny dostupné drogy - od konopí, LSD, extáze až k pervitinu, na kterém jsem zůstal. Začal jsem ho i vyrábět pro sebe, ale také pro další lidi, gangy, dealery a pro vysoce postavené lidi. A tak se to dalo do pohybu. Vařilo se po kilech. Protože jsem pořád pervitin bral, byl sociální úpadek znát…

Jak šel čas, tak mě to zavedlo až k ruské mafii v Praze, kde mi šlo i o život, byl jsem vězněn - drogy mi “daly”, na krku nůž. Pamatuji si, že jsem se modlil modlitbu Otče náš, kterou jsem znal, protože jsem chodil ke katolíkům na faru, kde mě připravovali třikrát na křest, ale nikdy jsem nedošel do cíle. Vždy jsem spadl ještě hlouběji do drog. Bral jsem víc a víc a lidé říkali, že to přeháním. Lítal jsem po lesích a po městech. Viděl jsem věci normálně neviditelné - věci z duchovního světa (svět tomuhle stavu říká psychóza viz článek o psychóze.

Chodil jsem mimo své tělo, viděl jsem spoustu malejch i velkejch démonů.
Tyhle démonické síly, si mě chodily podávat - kopat do mě jako do fotbalového míče, napadat a strašit.
Po těhle událostech jsem se začal bát a uvědomil jsem si, že mohu zemřít.

Když jsem se vracel na dojezdech domů, tak jsem měl silné bolesti na hrudi, nemohl jsem ani jít, okolo mě byla pekelná armáda satana - samej démon a do toho ty bolesti. Myslel jsem, že umírám. Sednul jsem si u cesty, podíval jsem se na oblohu a řekl jsem Ježíši: “Ještě nechci umřít, ještě jsem tě nepoznal." Pak se ta hustá atmosféra uklidnila a já došel, totálně rozbitej a v bolestech, nakonec domů.
Potom jsem ještě dva měsíce bral pervitin a prožíval totéž furt dokola.

Po dvou měsících, jednoho večera, přišel ON - Ježíš. Pán pánů, Král králů. Přišel osobně do mého srdce, když jsem si otevřel Nový zákon. Cítil jsem Ho všude v místnosti, vnímal jsem Ho celou svou bytostí. Slyšel jsem Jeho hlas, mluvil ke mně skrze Boží živé slovo - v knize Zjevení mě provázel Písmem.

Když přišel, zaplavila mě Jeho přítomnost a vlny tsunami Jeho lásky, takže jsem Ho pozval, ať si sedne vedle mě na postel. Odhodil jsem peřinu a povídal jsem: “Tady, Pane Ježíši." Neviděl jsem Ho, ale ta Boží přítomnost byla úžasná a já jsem začal číst. On mi potvrzoval proroctví a řekl mi verše na mojí osobu a věci, co se mají stát.

Byl se mnou až do rána. Jeho přítomností jsem byl uchvácen, tím, co se děje, co jsem cítil a co mi Pán mluvil do srdce.

Jelikož jsem si myslel, že jsem Někdo a byla ve mně pýcha, tak mi Pán řekl verš z knihy Zjevení:

“Znám tvé skutky - nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji - a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.” (Zjevení 3: 15-20)

To mě zasáhlo v srdci a začal jsem brečet.

Toužil jsem být uzdravený tak jako lidé v rybníce Bethesda, jak se píše v Janově evangeliu v páté kapitole - tam líhávala spousta raněných a sestupoval tam anděl, čeřil vodu a kdo tam vlezl, byl uzdraven.

To, co ke mně mluvil celou noc až do rána jsem prožil - nemohl jsem pochybovat. Vím, komu jsem uvěřil a kdo ke mně přišel.

Druhý den mě Duch svatý vyvedl ven k rybníku, kam měl sestoupit anděl. Slyšel jsem čeření vody - anděl už tam byl. Nebyl vidět, ale vím, že Duch svatý mi říkal, že je čas. Tak jsem vešel do rybníka. Došel jsem vodou k druhému břehu a tam vylezl ven.

Pak jsem měl zjevení nebeského trůnu, díval jsem se nad lesy - na východ. Zažil jsem osobně to co je popsáno v Knize Zjevení - byl jsem ve vytržení ducha, v nebi. Ježíš seděl na trůnu - zářil a všude okolo byla úžasná záře - duha, okolo trůnu hořely pochodně. Všiml jsem si, že mě nezajímal čas, ten neplynul tak jak jsem byl zvyklý. Byl jsem ve věčnosti, kde čas není.

Všude kolem toho trůnu to celé místo bylo osvětleno sedmi pochodněmi, celý ten kraj, louky, lesy, místo kolem mě. Cítil jsem radost, běžel jsem a udiveně
na to koukal. Vnímal jsem Boží slávu, já jí viděl a myslel jsem, že ostatní lidé jí vidí také, ale došlo mi, že je pozdě v noci a lidé spí. Zklamalo mě, že to nevidí, ale došlo mi, že je to pro mě. Bylo to úchvatné!

Po tom všem, co jsem viděl a slyšel, jsem si uvědomil, že můj život na jedech je nicotný. Připadal jsem si před Ním malý a velice jsem brečel.
Takový pláč jsem doposud neznal. Bylo a znělo to, jako bych si vyplakával celé nitro. Klečel jsem a plakal, protože jsem věděl, že On žije a že jsem poznal pravdu, která mě vysvobodila.

Okolo bylo ticho, jen já a On - Ježíš a Jeho bezpodmínečná láska. Jeho hlas se nedá popsat. Byl plný lásky, milosti a nic mi nevyčítal. Nezaznělo žádné slovo, třeba: “Ty feťáku nebo zloději, lháři! Proč jsi to dělal?!” Nic takového - jen přicházela láska a já plakal. Každý, kdo se s Ním setká osobně, pláče. Byl to úžasný pocit.

Když jsem přestal brečet, asi za půl hodiny jsem vstal, sešel jsem do tmy dolů na cestu a vzpomínám si, že jsem zařval: “Už se tmy nebojím!” Ježíše i Jeho sílu jsem cítil ve mně. On byl ve mně a já v Něm. Už jsem se nebál postavit Goliášovi tohoto světa - ďáblovi.

Po skončení zjevení jsem šel domů, bylo asi půl třetí ráno. Byl jsem promočený z rybníka, smrděl jsem rybinou jako největší rybář. Boží přítomnost a Boží pokoj mě provázel až domů.

Když jsem přišel domů, tak jsem začal jíst. Kupodivu jsem měl rybu - řízky a chleba. Jaká úžasná náhoda! Pak jsem se vysvlékl a šel spát. Druhý den ráno jsem už nepotřeboval pervitin, byl jsem uzdravený, byl jsem jiný. Ježíš mě proměnil zevnitř. Začal jsem vyhazovat kytky marihuany, semínka, chemky, pornočasopisy… zkrátka všechno od ďábla.

Dneska si užívám život s Duchem svatým a Ježíšem - užívám si svobodu. Je to skutečná jízda! S živým Bohem to není žádné suchaření, náboženství, žádné sochy, ale živej vzkříšenej Ježíš. Pořád mě rozmazluje, vyučuje. Nikdy jsem nebyl v žádné léčebně.

Je úžasné si dát rande s živým Bohem, to hýbe celým nebem!!!