Konečně má můj život smysl (Irena)

Ráda bych se s Vámi podělila o to, jak jsem téměř po 20 letech hledání poznala Boha.

Už jako malá holka jsem se ptala mojí maminky, proč jsem se narodila zrovna já a jaký má vlastně život smysl? A moje maminka mi pořád dokola odpovídala, že to byla náhoda, že jsem to byla zrovna já, kdo přišel na svět a teď prostě vyrostu, vdám se, budu mít děti, vychovám je, zestárnu a zemřu.

A to samé moje děti a jejich děti. Moc se mi to nezdálo, ale protože to říkala moje maminka, tak jsem jí prostě věřila.

Pak jsem vyrostla, ve 20 letech jsem se vdala, měla 1. dítě, po pěti letech 2. dítě a najednou se mi moje otázka z dětství začala znovu vracet. Tohle je opravdu smyslem života? Teď se budu radovat z dětí, pak z vnoučat a pak bude konec?

Někdy jsem se styděla za to, že se necítím šťastná a spokojená, když bych měla být - jsem zdravá, mám manžela, děti, práci, byt… tak proč uvnitř cítím ten nepokoj, smutek, neklid? A tak jsem začala pátrat. Prošla jsem různými filosofickými směry, okultními praktikami, esoterikou, přečetla jsem nespočet různých knížek, chodila na různé semináře, přednášky, kurzy, ale všechno jsem dříve nebo později opustila. Prostě mi tam vždycky něco chybělo, ale já nevěděla co.

Až jsem se jednou, zase na nějaké přednášce, dozvěděla o nějakých pobytech ve tmě. A tak jsem si řekla: “A hele, tam jsem ještě nebyla!" a tak jsem se tam hned druhý den přihlásila a asi za měsíc odjela na týdenní pobyt ve tmě. První tři dni se nic nedělo a já jsem si pomyslela: “Tak, další zkušenost, která mě stála jenom peníze. No nevadí, teď už to tu ty další 4 dni nějak přežiju a pak budu hledat dál."

Ale další den ráno, chvíli po probuzení, jsem pocítila něco nádherného. V místě, kterého se dotknete, když vyslovíte slůvko “já”, jsem pocítila dva nádherné jemné doteky. Doteky plné lásky a něhy. Nikdy jsem nic podobného nepocítila, ale v tu chvíli mě okamžitě napadlo: “Teď se mě dotkl Bůh.” A pak mi pořád před oči přicházela postava Ježíše Krista.

Když jsem ukončila pobyt a vrátila se domů, tak jsem začala pátrat, kdo vlastně Pán Ježíš byl. Koupila jsem si Bibli a nějaké křesťanské knihy a začala číst. A najednou jsem věděla, že jsem našla to, co jsem 20 let marně hledala - Boha.

Od té doby s Ním sdílím svůj život a jsem šťastná, že už nemusím dál hledat. Protože nic víc než Bůh už prostě není a já jsem vděčná, že jsem tuhle nádhernou pravdu mohla poznat.

V Bibli říká Pán Ježíš: “Já jsem ta cesta, pravda a život.” A tak jdu po téhle cestě, kterou mi připravil Bůh - je plná naděje, lásky a pokoje. S Ním konečně odkrývám a poznávám pravdu a postupně se osvobozuji od všech lží, které nám nabízí a podsouvá tenhle svět.

Možná si teď říkáte: “No, tak ať si to s tím svým Bohem užívá a nás tím neotravuje.” Ale ono to pak nějak nejde, protože když poznáte Boha, tak Vás začne měnit - Vaše srdce a Vy najednou zjistíte, že Vám na lidech začíná záležet, nejen na těch nejbližších, ale i na těch, které vůbec neznáte. Prostě je začnete mít rádi. A tak máte touhu, aby i oni poznali Toho, kdo může jejich život změnit - zadarmo, z milosti a z obrovské lásky. A ten Někdo je Bůh.

A ještě něco jsem Vám chtěla říct. K tomu, abyste poznali Boha, nepotřebujete jezdit jako já do tmy. Za to neutrácejte peníze. Bůh je Vám totiž mnohem blíž, než si myslíte - stojí u Vašeho srdce a čeká na Vaše upřímné pozvání.

Ve svém Slově říká: “Volej ke mně a já ti odpovím; sdělím ti veliká tajemství, o kterých nevíš. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději. Když budete ke mně volat a přicházet ke mně s modlitbami, já vás vyslyším. Budete mě hledat a najdete mě, když mě budete hledat celým svým srdcem.”

(Jeremiáš 33:3 a 29:11-13)